Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Projevem pokroku je schopnost udělat i krok zpět

Kluk přinesl ze školy v jediný den dvě čtyřky - z vlastivědy a přírodovědy. Aby toho nebylo málo, doma pak odpoledne přetáhl svoji sestru dřevěným palcátem po hlavě. Bylo třeba konat.

           Lámal jsem si hlavu, jak se k tomu z pozice rodiče postavit. Může za to on, škola, nebo snad dokonce já? Využil jsem pořadu Máte slovo České televize, kde se shodou okolností v ten samý den řešilo téma vzrůstající agresivity žáků ve školách. Renomovaný dětský psycholog s padesátiletou praxí tam radil, „že rodič nikdy nemá držet basu se školou, protože dítě od něj potřebuje cítit absolutní podporu.“ Dobrej nápad, řekl jsem si, možná bych to mohl hodit na učitele, že žáky přetěžuje, že to špatně učí a že ta čtyřka je vlastně vizitkou jeho vlastní práce. Jenže to jsem s čistým svědomím udělat nemohl, protože kluk se den předtím prokazatelně místo učení koukal na existenčně důležitý hokej mezi Rakouskem a Itálií. Tím tato varianta padla.

           Nabízelo se syna za jeho lajdáckost nějak potrestat. Televizní psycholog však okamžitě odsoudil jakékoliv tělesné tresty. Podle citované studie prý i dvě symbolická plácnutí na zadek měsíčně v dítěti prokazatelně podněcují agresivitu. Vzápětí ale k mému překvapení také dodal, že psychické tresty jsou ještě mnohem, mnohem horší. V tom momentě se mi na zadních částech těla začaly otevírat staré rány, které jsem v mládí schytával vařečkou či řemenem za vyloupení bunkru, zhmoždění husy kopačákem, krádež metalových kazet, trefení sousedky pukem, lhaní rodičům a podobné asociální projevy. Na tvářích mi začaly znovu zřetelně prosvítat obrysy prstů stokrát otisknuté dlaně mých spravedlivých vychovatelů. Trochu jsem se podivil, že ze mě nevyrostl násilník, agresor nebo snad kriminálník. Vlastně si ani nevzpomínám, jestli jsem se vůbec kdy s někým kromě svého osudu rval. Redaktorka mi vzala z úst otázku, zdali tedy podle psychologů máme děti vůbec nějak trestat. Dostalo se jí odpovědi, „že vlastně skoro vůbec. Trest prý dítěti nepomůže, protože ono potřebuje v první řadě podporu.“

           Rád bych byl moderním rodičem a syna podpořil, ale abych byl upřímný, za ty čtyřky se mi ho teda úplně moc chválit nechtělo. U odborníků jsem tedy pomoc nenašel, takže jsem se ho rozhodl regulérně postaru potrestat. Aby nijak neutrpěl chlapcův osobnostní rozvoj, byla mu po zralé úvaze odňata jedna z výhod naší rodinné skupiny, a to užívání mobilního telefonu s platností až do úplné nápravy vzniklé situace. Jako bonus jsem přidal ještě několik dobře mířených „vlídných“ slov.

           V následujícím týdnu přinesl kluk ze školy šest jedniček. Možná prostě jen pochopil, že i jeho vesmír má své hranice. A to navzdory všem Výborům pro práva dítěte, všem metodickým pokynům MŠMT i dětským psychologům, kteří dítě v prostředí školního kolektivu viděli jen na stránkách vysokoškolských skript.       

           Jak hluboko do jejich neexistujícího pseudosvěta se ještě necháme vtáhnout? Tito lidé svými bludy popuzují zmateného rodiče proti škole a podrývají její autoritu jako instituce. Copak mám jako novinář a publicista právo říkat svému chirurgovi, jak mě má operovat? Radit svému automechanikovi, jak mi má opravit auto? Ano, to právo jistě mám, jen bych byl hlupák, kdybych jej využil. A přesně to jsme si teď navykli ve školství. Nedoučená kosmetička křičí na vysokoškolsky vzdělaného matematika s dvacetiletou praxí, jak má dělat svoji práci. A systém stojí hrdě za rodičem - dali jsme mu možnost anonymně podat udání na Českou školní inspekci. Bonzování jako za bolševika! Třídních schůzek se už dnes děti nebojí. Čtrnáct dní před rodičákem učitelé nespí, ze strachu před otevřeným lynčem se o ně pokoušejí žaludeční vředy.

           Koho dnes vlastně v našich školách vychováváme? Děti, nebo dospělé? Místo jasného pojmenování příčin se hledají pseudoproblémy. Chceme-li skutečně vypátrat důvody tristního stavu vzdělání v naší republice, tak hlavní příčina je v dětech samotných. Potom v jejich rodičích, následně ve vzdělávacím systému a až na posledním místě této řady stojí učitel. V praxi však často vidíme pořadí opačné. Dodáte-li sebelepšímu řemeslníkovi vadný materiál, může se třeba na hlavu stavět, ale kvalitní výrobek vám z něj stejně nikdy nevyrobí.

           Chtěli jsme se distancovat od tvrdé minulosti, od křivd, které se dětem často opravdu staly. Jenomže nám to celé někam uhnulo a teď v panice kopeme jeden do druhého. Plácáme se ve slepé uličce a odmítáme otevřít oči. „Nikdy nepodceňuj sílu sebeklamu,“ podpořil by mě klasik. Měl jsem ve svém životě tu čest setkat se bezpočtem lidských zrůd, plných nenávisti a lži, kterým mnohdy ještě nebylo ani patnáct. Možná nadešel čas zamířit hledí na skutečného viníka, otočit kormidlem a vrátit se zpátky do dob, kdy vzdělání mělo ve společnosti jakousi hodnotu.

           Projevem pokroku je také schopnost udělat i krok zpět...

Autor: Jiří Klabal | úterý 25.6.2019 18:00 | karma článku: 32,43 | přečteno: 1006x
  • Další články autora

Jiří Klabal

Generace velkejch snů

"Ztrácím veškerou naději v budoucnost svého národa, až mládež převezme moc do svých rukou. Naše mládež je neukázněná, nesnesitelná, nestálá – jednoduše hrozná."

5.1.2024 v 7:30 | Karma: 17,52 | Přečteno: 310x | Diskuse| Společnost

Jiří Klabal

Dno

S blížícím se večerem fronty u pokladen neslábly. Martě dokonce připadalo, že počet lidí v řadách je hodinu od hodiny vyšší. Byla na to zvyklá, svoji stereotypní práci dělala bez zapojení mozku už takřka automaticky.

29.12.2023 v 8:00 | Karma: 12,93 | Přečteno: 370x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Klabal

Grand Canyon

Některé východní filozofie věří, že si duše sama vybírá své rodiče, že si sama vybírá tělo, do něhož se narodí. Pátravě bloumá kosmem a trpělivě hledá kam, jak a kdy se stane hmotnou součástí světa.

28.7.2023 v 7:25 | Karma: 12,13 | Přečteno: 327x | Diskuse| Společnost

Jiří Klabal

Misantrop

Časně ráno, zatímco celé okolí ještě blaženě spalo, jsem zatoužil po čerstvém vzduchu. V úporném bezčasí, kdy se dny táhnou jeden jako druhý a člověk jako by nežil, jsem se potřeboval nadechnout. Utéct někam daleko pryč od lidí...

17.7.2023 v 7:50 | Karma: 5,53 | Přečteno: 225x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Klabal

Svatá země

Stovky nervózních pasažérů pobíhaly s kufry a batohy v rukou po přeplněném nádraží. Zmateně se motaly mezi sebou, marně hledajíc správný vagon.

16.2.2023 v 10:55 | Karma: 14,68 | Přečteno: 328x | Diskuse| Cestování

Jiří Klabal

Ve stínu duhové svastiky

Hákový kříž, pentagram, duhová vlajka, umrlčí lebka, machometánský půlměsíc, slza na tváři vraha, Z na okupačním tanku – za každým z těchto symbolů se skrývá fanatická ideologie. Jak ale v dnešní době vnímat symboly?

20.12.2022 v 7:10 | Karma: 16,67 | Přečteno: 375x | Diskuse| Společnost

Jiří Klabal

Třináct etap na konec světa

„Poutníku, tvé stopy jsou cesta, již svou chůzí utváříš...“ Na lavičce před albergue, hostelem pro poutníky, ve španělském San Juan de Villapanada se setkáváme s Jordim, zarostlým dezignérem z Barcelony.

2.9.2022 v 7:45 | Karma: 14,61 | Přečteno: 542x | Diskuse| Společnost

Jiří Klabal

Kolik aktuálně stojí litr lidského života?

„Vojáky blízkost smrti alespoň na krátký čas udělala lepšími, očistila je.“ Nám se dnes přiblížila válka, která smrt nese jaksi nedílně s sebou...

15.3.2022 v 8:45 | Karma: 8,50 | Přečteno: 296x | Diskuse| Společnost

Jiří Klabal

Mezi poli – mezi póly

Zkřehlou zimní krajinou kráčel muž. Cestou mezi poli, ranním mrazem ztuhlou na kámen, místy prokládanou bílými oky zamrzlých louží. Oslepován vycházejícím sluncem mířil vstříc novému dni.

14.3.2022 v 17:00 | Karma: 6,71 | Přečteno: 135x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Klabal

Hodnotná literatura nemá za úkol čtenáře pobavit, říká pedagog

V letech, kdy byli školou povinní, louskala dnešní střední generace s větší či menší nechutí řadu knih, které jim stanovili češtináři v rámci povinné četby.

7.2.2022 v 13:00 | Karma: 16,82 | Přečteno: 522x | Diskuse| Společnost

Jiří Klabal

Jak se pozná dobrá škola?

V lokální facebookové skupině se nedávno horlivě diskutovalo o kvalitě jednotlivých škol zřizovaných městem. Sešly se tam desítky pohledů odborníků na slovo vzatých, rodičů dětí školou povinných...

30.1.2022 v 17:00 | Karma: 14,78 | Přečteno: 368x | Diskuse| Společnost

Jiří Klabal

Rok 2021? Krize autority a úkrok doprava

Astrologové předpovídají, že v tomto kalendářním roce nebudou hvězdy a planety vytvářet příliš výbušné konstelace, a proto se budeme mít výrazně lépe než v letech předešlých.

6.1.2022 v 16:30 | Karma: 7,49 | Přečteno: 169x | Diskuse| Společnost

Jiří Klabal

Pouť je cesta k sobě samému (Santiago de Compostela)

Rozprava a zamyšlení nad desetidenní 280 kilometrů dlouhou pěší poutí z portugalského Porta k hrobu jednoho z dvanácti apoštolů, svatého Jakuba Staršího, ve španělském poutním městě Santiago de Compostela.

24.11.2021 v 7:00 | Karma: 13,20 | Přečteno: 360x | Diskuse| Cestování

Jiří Klabal

Za plotem rybníka

Za plotem rybníka bylo slyšet hlasy cyklistů, které nejprve jako jemné nezřetelné zvuky pronikaly odněkud z dálky, přibližovaly se, aby u rybníka dosáhly vrcholu a postupně zase slábly a mizely v prostoru.

29.9.2021 v 9:00 | Karma: 7,77 | Přečteno: 161x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Klabal

Možná tenkrát jen lehce pršelo

„Táhla jsem už králem?“ „Řek bych, že ne.“ „Strašný! Už si nepamatuju, ani co bylo před chvílí.“ „Tu rošádu klidně udělejte, taky si nejsem jistý. Těšíte se na zítřek?“

22.9.2021 v 8:00 | Karma: 11,87 | Přečteno: 236x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Klabal

Stezka orlích hnízd

Chujowa Górka. Tady začíná cesta. Místo, kde byla v dubnu 1944 exhumována a následně spálena těla deseti tisíců vězňů, usmrcených v koncentračním táboře Plaszow a během vyklízení krakovského ghetta.

23.8.2021 v 17:45 | Karma: 14,76 | Přečteno: 291x | Diskuse| Společnost

Jiří Klabal

Je dovoleno nepokleknout na pohřbu své matky?

Aniž bychom to vnímali, bez toho že bychom si to nějak zvlášť uvědomovali, od chvíle, kdy opouštíme svět dětství, kdy přestáváme být jen ostrovem sami pro sebe a začleňujeme se do společnosti, řídí naše kroky ideologie.

16.4.2021 v 7:00 | Karma: 31,83 | Přečteno: 1049x | Diskuse| Společnost

Jiří Klabal

Svoboda není možná bez autority, jinak se obrátí v chaos

Český lid si v posledních letech vzácně libuje v tom být permanentně dichotomicky rozdělen na dvě rovnoměrné poloviny. Na dva nesmiřitelné tábory, mezi nimiž neexistuje žádný názorový konsenzus. Od jednoho extrému ke druhému.

31.3.2021 v 8:00 | Karma: 25,97 | Přečteno: 599x | Diskuse| Společnost

Jiří Klabal

Vzpomínka na berbrovské časy

Po říjnovém zadržení místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra se doslova roztrhl pytel s kauzami a příběhy let dávno minulých, v nichž měl fotbalový boss namočen své dlouhé špinavé prsty.

26.3.2021 v 8:00 | Karma: 18,83 | Přečteno: 800x | Diskuse| Sport

Jiří Klabal

Čím víc se bude o rasismu mluvit, tím víc ho na světě bude

Ve vyhrocených dobách se občas stane, že nějaká sportovní událost překročí svým významem hranice sportu a stane se politickým manifestem.

23.3.2021 v 8:00 | Karma: 40,33 | Přečteno: 2002x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 93
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 983x
"Píšu, co si myslím, a myslím si, co chcu..."

                     jiriklabal@seznam.cz