Bermudský trojúhelník českého školství
Co konkrétního si pod tímto vyhlášením má člověk představit, těžko říct. Wikipedie napovídá, že „klíčové kompetence jsou souhrn vědomostí, dovedností a schopností, které jsou důležité pro uplatnění člověka ve společnosti.“ A jsme zase tam, kde jsme byli na začátku. Ministerstvo školství dlouhodobě tápe a točí se v kruhu. Rádo by představilo úspěchy svých reforem a strategií, bohužel se však nemá čím pochlubit. A tak mlží.
Jedním z nosných pilířů nové strategie je důraz na formativní hodnocení, podle něhož se žáci nesrovnávají mezi sebou, ale hodnocení se zaměřuje na dosahování individuálních výukových cílů každého z nich. To úzce souvisí s trendem současné vzdělávací politiky MŠMT, jehož prioritou je pokud možno co nejdéle před rodičem ututlat, že jeho dítě toho moc neumí, a zároveň ho přesvědčit, že to u nás děláme moderně, pokrokově a hlavně individualizovaně. Reálně, když pak vedle sebe v lavici sedící žáci dostanou stejnou známku jeden za 3 chyby a druhý za 6 chyb, protože mají každý jinak nastavené výukové cíle, nejenže se v systému, který nemá jasná pravidla, nemůžou orientovat a nebudou mu rozumět, ale ti zodpovědnější se budou oprávněně cítit podvedeni, což logicky povede ke ztrátě motivace.
Velmi podobné je to se současným tlakem na odklon od klasických známek ke slovnímu hodnocení. Známka totiž přesně ukáže, kolik toho žák umí, či neumí, jestli se doma učil, nebo ne. A to se dnes nenosí. Žijeme pod diktaturou liberalismu. Některé alternativní pedagogické proudy dokonce tvrdí, že hloupé a líné děti neexistují. Strategie ministerstva proto počítá se snížením počtu dětí odcházejících na víceletá gymnázia. Na našich školách už se prakticky nepropadá, o to už je třeba si vyloženě říct. Učitel si navíc musí pětku na vysvědčení řádně zodpovědět a doložit na koberečku v ředitelně. Už sama představa, že by učitel psal každému ze svých sto padesáti žáků obsáhlé slovní hodnocení, je utopická. Nehledě na to, že za současného strachu z rodičů a České školní inspekce by se slovní hodnocení většiny učitelů smrsklo na stopadesátkrát bezobsažné „je šikovný, snaží se.“.
A o tom je celá nová strategie 2030+, jen samé prázdné, líbivé fráze. O jaké nerovnosti v přístupu ke vzdělávání se tu hovoří? Mladý člověk dnes bez výraznějších problémů doputuje vzdělávacím systémem bezplatně až k maturitě. Ta je rok od roku snadnější, ještě před pár lety by ji zvládl i lehce nadprůměrný deváťák. Paradoxně je ji však dnes schopno úspěšně absolvovat stále méně středoškoláků. Tuto podivnou nepřímou úměru ministerstvo nedokáže obhájit, a tak hodilo vinu na učitele a povinnou maturitu z matematiky raději odložilo. Prý až se učitelé matematiky naučí matematiku lépe učit.
Dalším zdůrazňovaným bodem strategie je výrazná redukce obsahu učiva. Copak už se nějaký atlet zlepšil snížením tréninkových dávek a seškrtáním stanovených limitů? Jako častý argument zaznívá, že by se děti měly ve škole učit jen to, co budou v životě potřebovat. No jo, ale kdo z nás v patnácti věděl, co bude v životě dělat? Copak jsem mohl tušit, že ve svém prvním zaměstnání využiju při pájení plošných spojů nenáviděnou fyziku? Že vzápětí budu muset při práci v baru umět perfektně počítat? Jak se mi při cestách po Rakousku bude hodit němčina? Že k publikování v novinách je nutné ovládat pravopis? Jednou třeba začnu hrát na kytaru, nadchnu se pro biologii nebo budu na univerzitě přednášet dějiny umění, bůhví. Život je nevyzpytatelný a základní škola do nás má v co největší možné míře natlačit všeobecný základ, který je odrazovým můstkem k naší pozdější seberealizaci.
Proč se dnešní děti nezvládají naučit to, co dokázaly generace před nimi? My si na rozdíl od ministerstva nemusíme lhát. Uvázli jsme v bermudském trojúhelníku učitel-žák-rodič. Zákopová válka tří vzájemně se nechápajících, znepřátelených světů. Škola se nemění. Učitel je profesně vybaven k tomu, aby dokázal žáka dovést k výsledkům. Žák jedenadvacátého století moc nechápe, proč do školy chodí a celkem logicky vnáší mezi dva žernovy, mezi nimiž je zmítán, rozvrat. Ale tak tomu bylo vždycky, nebyli jsme jiní. Co se však dnes výrazně proměnilo, je úloha rodiče, největšího nepřítele vzdělání. Nás se naši rodiče neptali, jestli nejsme učením přetíženi, jestli nás to učení baví, jestli není učitelka moc přísná, jestli si na nás nezasedla nebo jestli jsme si tu poznámku zasloužili. Víc než výmluvám pubertálního potomka jednoduše věřili názoru dospělého pedagoga.
Těžko očekávat pozitivní změny od ministerstva, které si samo platí neziskové organizace, aby rozvracely státní školství. České školství nepotřebuje další prázdné reformy a líbivé strategie, stačí škole jako instituci vrátit vážnost a začít vzdělání znovu vnímat jako hodnotu. Změna ale musí vyjít především z nás samých. Obraťme se od nevýchovy zpět k výchově. Nehledejme ospravedlnění pro vlastní výchovná selhání a začněme být zase na své děti přísní. Přestaňme jim lhát, že jsou lepší, než ve skutečnosti jsou. Zaslouží si znát pravdu. Buďme k nim spravedliví…
Jiří Klabal
Vzkaz v lahvi
V pravé poledne předák vyhlásil pauzu na oběd. Franz usedl na okraj hluboké jámy a zakousl se do namazaného chleba. Ostatní dělníci odešli do místní hospody na teplé jídlo. On však zůstával raději sám. Nevyhledával společnost.
Jiří Klabal
Generace velkejch snů
"Ztrácím veškerou naději v budoucnost svého národa, až mládež převezme moc do svých rukou. Naše mládež je neukázněná, nesnesitelná, nestálá – jednoduše hrozná."
Jiří Klabal
Dno
S blížícím se večerem fronty u pokladen neslábly. Martě dokonce připadalo, že počet lidí v řadách je hodinu od hodiny vyšší. Byla na to zvyklá, svoji stereotypní práci dělala bez zapojení mozku už takřka automaticky.
Jiří Klabal
Buky pod Javořinou
Některé východní filozofie věří, že si duše sama vybírá své rodiče, že si sama vybírá tělo, do něhož se narodí. Pátravě bloumá kosmem a trpělivě hledá kam, jak a kdy se stane hmotnou součástí světa.
Jiří Klabal
Misantrop
Časně ráno, zatímco celé okolí ještě blaženě spalo, jsem zatoužil po čerstvém vzduchu. V úporném bezčasí, kdy se dny táhnou jeden jako druhý a člověk jako by nežil, jsem se potřeboval nadechnout. Utéct někam daleko pryč od lidí...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Ukrajinská armáda zaútočila na přístavy v Černém moři, cílila i na sklady s ropou
Sledujeme online Ruská obrana v noci čelila rozsáhlému útoku dronů na Novorossijsk a další přístavní město...
Muž utekl z hořícího bytu na balkon, hasiči ho dostali dolů po žebříku
Nečekaný budíček měli dnes kolem páté hodiny ráno lidé z třípatrového bytového domu v Březové na...
Fingerland: Izrael se bojí, že zabředl do válečného patu. Neví, jak z toho ven
Vysíláme Válka o Gazu může skončit patem a zároveň se blíží konec premiéra Benjamina Netanjahua. V Rozstřelu...
Hádka o školních absencích skončila vraždou v rodině, hoch za ni dostal 7 let
Ve čtvrtek u Krajského soudu v Liberci při neveřejném jednání padl sedmiletý rozsudek nad mladíkem,...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 94
- Celková karma 12,07
- Průměrná čtenost 972x
jiriklabal@seznam.cz